Mapa - Dimitrovgrad (Srbsko) (Dimitrovgrad)

Dimitrovgrad (Dimitrovgrad)
Dimitrovgradský pravoslavný kostel náhled Dimitrovgrad je město a správní celek o rozloze 483 km² v Pirotském okruhu v jihovýchodním Srbsku, při hranicích s Bulharskem. K roku 2011 žilo ve městě 6 278 obyvatel, v celé opštině pak 10 118 obyvatel.

Oficiálním srbským názvem je Dimitrovgrad (Димитровград), ale v Srbsku bývá používáno i staré označení Caribrod (Цариброд). V Bulharsku bývá preferováno jméno Caribrod, protože se v zemi nachází i další město stejného názvu a protože tak bývalo označováno před tím, než se stalo součástí Jugoslávie.

Dimitrovgrad nese svoje jméno po Georgii Dimitrovovi, bulharském komunistickém předákovi, který se zasazoval o vytvoření Balkánské federace a snažil se spojit Bulhary s ostatními jugoslávskými národy. Od této myšlenky ale bylo upuštěno poté, co se jugoslávský vůdce Tito nedokázal dohodnout na podmínkách federace s Josifem Stalinem. Nicméně samotný Dimitrov byl v Jugoslávii stále populární osobou a jméno města mu dodnes vzdává čest i přes to, že většina Bulharů preferuje původní název Caribrod.

V minulosti se objevily snahy o navrácení starého jména. V roce 2004 bylo vyhlášeno referendum, ale kvůli nízké účasti (dostavilo se pouze 47,8% z 9 811 voličů, přičemž zákonem stanovené minimum je 50%) se stalo neplatným. 2 586 voličů se přálo zachovat stávající název a 1 786 voličů bylo pro návrat ke starému jménu Caribrod.

 
Mapa - Dimitrovgrad (Dimitrovgrad)
Mapa
Státní území - Srbsko
Srbská vlajka
Srbsko, plným názvem Srbská republika , je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě. Leží na rozhraní Panonské nížiny a Balkánu, sousedí na severu s Maďarskem, na východě s Rumunskem a Bulharskem, na jihu se Severní Makedonií, na jihozápadě s Černou Horou a dále s Kosovem, na západě pak s Bosnou a Hercegovinou a Chorvatskem. Srbsko má téměř 7 milionů obyvatel, jeho hlavním a největším městem je Bělehrad.

Území dnešního Srbska, nepřetržitě osídlené od paleolitu, zažilo v 6. století stěhování Slovanů, v raném středověku zde vzniklo několik regionálních států, které byly střídavě podřízeny Byzantské říši, Franské říši a Uherskému království. Srbské království získalo uznání Svatého stolce a Konstantinopole v roce 1217 a svého územního vrcholu dosáhlo v roce 1346 jako Srbská říše. Do poloviny 16. století Osmanská říše obsadila celé území dnešního Srbska; osmanskou vládu občas přerušila Habsburská říše, která se od konce 17. století začala rozšiřovat směrem do středního Srbska a zároveň si udržela oporu ve Vojvodině. Na počátku 19. století byl srbskou revolucí založen národní stát jako první konstituční monarchie v regionu, která následně zvětšila své území. Po ztrátách v první světové válce a následném sjednocení bývalé habsburské koruny Vojvodiny se Srbskem země spoluzaložila s dalšími jihoslovanskými národy Jugoslávii, která v různých politických formacích existovala až do jugoslávských válek v 90. letech 20. století. Během rozpadu Jugoslávie vytvořilo Srbsko unii s Černou Horou, která byla v roce 2006 mírově rozpuštěna, čímž byla poprvé od roku 1918 obnovena nezávislost Srbska jako suverénního státu. V roce 2008 představitelé Kosovského shromáždění jednostranně vyhlásili nezávislost, což se setkalo se smíšenými reakcemi mezinárodního společenství, zatímco Srbsko si Kosovo nadále nárokuje jako součást svého suverénního území.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
RSD Srbský dinár (Serbian dinar) дин or din. 2
ISO Jazyk (lingvistika)
BS Bosenština (Bosnian language)
HU Maďarština (Hungarian language)
SR Srbština (Serbian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Albánie 
  •  Bosna a Hercegovina 
  •  Bulharsko 
  •  Chorvatsko 
  •  Kosovo 
  •  Maďarsko 
  •  Rumunsko 
  •  Severní Makedonie 
  •  Černá Hora